Geologický park

Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Botanická zahrada - Na Slupi 16, 128 20 Praha 2

 

MOLDANUBIKUM

 

Schematická geologická mapa moldanubika

Pracovní listy

Zpět na hlavní stranu

Magmatické horniny (variské)

Silně metamorfované komplexy

 
 

Část geologického parku věnovaná moldanubiku Českého masivu

 
Moldanubikum
 

Umístění hornin z oblasti moldanubika v geologickém parku

 

GRANULIT

metamorfovaná hornina

Masiv Blanského lesa

 

Mikrofotografie horniny
 polarizované světlo

Lokalita: Chvalšiny/Zrcadlová Huť

GPS souřadnice: 48°5322276N, 14°1339552E

Mineralogické složení: světlé minerály–křemen, živce, kyanit, tmavé minerály-ortopyroxen, granát. Mezi akcesorické (doplňkové) minerály patří zirkon, rutil a apatit.

Geneze: granulit je vysoce metamorfovaná hornina, která vzniká za velmi vysokých teplot (až kolem 1000°C). Jeho typickým znakem je přítomnost bezvodých minerálů. Granulity lze rozdělit do dvou skupin: světlé (páskované nebo masivní), jejichž zdrojovou horninou jsou kyselé magmatické horniny (granity) a tmavé (mafické) granulity podstatně tmavší barvy díky vyššímu obsahu granátu a pyroxenů.

Vznik horniny: světlý granulit z lokality Zrcadlová Huť vznikl během variské orogeneze přeměnou starších světlých hornin (granitoidy nebo sedimenty tohoto složení) za velmi vysoké teploty v hloubce až 80 km uvnitř zemské kůry moldanubika v prostředí kolize kontinentů. Jejím následkem vzniklo pohoří o velikosti dnešních Alp nebo Himalájí. Po skončení horotvorných procesů se granulity vertikálními pohyby zemské kůry a odnosem (denudací) nadloží dostávaly do menších hloubek, čímž se také snižovala teplota a tlak. To se projevilo v přítomnosti tzv. retrográdní (zpětné) metamorfózy. Vznik horniny byl datován do období přibližně 340 milionů let před přítomností, což odpovídá spodnímu karbonu v prvohorách.

Retrográdní metamorfóza: zpětná metamorfóza je pochod, při němž z intenzívněji přeměněných hornin vznikají méně přeměněné horniny. Na jejich vzniku se vždy významně podílel úbytek tlaku. Tímto pochodem vznikají například z rul svory.

Masiv Blanského lesa: jedno z největších těles granulitů na území České republiky. Je tvořený granulity, serpentinity (hadci). Nachází se JZ směrem od Českých Budějovic.

 
 

Nahoru

 

SERPENTINIT, PERIDOTIT

metamorfovaná a hlubinná magmatická hornina

 

Mikrofotografie horniny
 polarizované světlo

Lokalita: Hrubšice u Brna

GPS souřadnice: 49.0915503N, 16.3064736E

Mineralogické složení: peridotit je tvořený zejména olivínem, dále pyroxenem, granátem a chromitem. Serpentinit (hadec) obsahuje změněnou minerální asociaci způsobenou vyloučením většiny železa ze struktury původních minerálů.

Geneze: peridotity jsou magmatické ultramafické (velmi tmavé) horniny, které obsahují méně než 10% světlých minerálů. Jsou celkově bohaté na MgO a chudé na SiO2. Peridotity tvoří nejdůležitější složku svrchního pláště Země. Na zemský povrch se mohou dostat jako xenolity (kusy cizí horniny vyskytující se v jiné magmatické hornině, díky které se dostane blíže k povrchu). Peridotity mohou tvořit samostatná tělesa.

Serpentinit je přeměněná (metamorfovaná) hornina, která vzniká serpentinizací peridotitů. Serpentinizace je geologický děj, který probíhá v případě pomalého výzdvihu peridotitů z hloubek blíže k povrchu. Hlavní bezvodá minerální složka peridotitu (olivín) je působením fluid, které horninou kolují, za vyššího tlaku přeměňován na minerál serpentin.

Vznik horniny: původní peridotity vznikly v hloubce asi 70 km pod zemským povrchem. V období variské orogeneze, která v prvohorách (devon/karbon) probíhala, byly původně hluboko uložené peridotity vytaženy během tektonických pohybů litosférických desek blíže k zemskému povrchu. To způsobilo změny tlaků, které na horninu působí a původní minerál olivín se rozpadal na serpentin. Vznik horniny lze datovat do období před asi 340 miliony lety (spodní karbon).

 

 

 

 

 

Nahoru

 

PARARULA s polohami erlánu

metamorfovaná hornina

Pestrá skupina moldanubika

 

Mikrofotografie horniny
 polarizované světlo

Lokalita: Bližná u Černé v Pošumaví

GPS souřadnice: 48.7302403N, 14.1069114E

Mineralogické složení: živce, křemen, biotit, dále sillimanit, granát, cordierit, muskovit. Akcesorické (doplňkové) minerály: zirkon, spinel, rudní minerály, v polohách erlán-pyroxen, plagioklas, křemen, granát.

Geneze: pararuly jsou přeměněné (metamorfované) horniny vznikající za vyšších teplot a středních až vyšších tlaků. Mají různou zrnitost a charakteristickým znakem je výrazné přednostní usměrnění minerálů (metamorfní foliace). Zdrojovou horninou (protolitem) v tomto případě jsou různé jemnozrnné úlomkovité (klastické) sedimenty. Erlány jsou přeměněné horniny, jejichž původní protolit (zdrojová hornina) byl vápenato-silikátového (křemičitanového) složení. V komplexu pararul tvoří drobná čočkovitá tělesa. Od pararuly jsou odlišné zejména nazelenalou barvou a minerálním složením.

Vznik horniny: původní sedimenty se usazovaly ve spodním paleozoiku (ordovik-devon) v mořském prostředí. Jednalo se jílovité břidlice, vápence a droby. Při variské orogenezi v období před přibližně 340 miliony let byly tyto sedimenty podsouváním jedné litosférické desky pod jinou vtaženy do hloubky uvnitř zemské kůry, kde za vysokých teplot a tlaků došlo k metamorfním přeměnám. Jejich dnešní pozice blízko zemského povrchu, nebo přímo na něm, je výsledkem dlouhodobé eroze a denudace méně odolných hornin v nadloží těchto pararul.

Pestrá skupina moldanubika: je jedna ze tří horninových jednotek moldanubika. Skládá se zejména z pararul s četnými vložkami krystalických vápenců, amfibolitů, kvarcitů a grafititických hornin.

 

 

 

 

Nahoru

 

MRAMOR

metamorfovaná hornina

Pestrá skupina moldanubika

 

Mikrofotografie horniny
 polarizované světlo

Lokalita: Bližná u Černé v Pošumaví

GPS souřadnice: 48.7302403N, 14.1069114E

Mineralogické složení: až z 95% kalcit CaCO3 nebo dolomit MgCa(CO3)2. Dále křemen, pyroxen, grafit, rudní minerály.

Geneze: mramory jsou obecně metamorfované horniny karbonátového složení (vápenec, dolomit) různého stupně přeměny. Nazývá se též „krystalický vápenec“ nebo „krystalický dolomit“. Příměsi tvoří jílová nebo uhelná složka, které, stejně jako rudní minerály, dodávají zabarvení. Působením zvýšeného tlaku a teploty dochází k celkové přeměně původně celistvého organogenního vápence. Proto v mramorech nenacházíme fosilie organismů.

Vznik horniny: původní vápenec se ukládal na dně šelfového moře během proterozoika a spodního paleozoika. V období variské orogeneze byly tyto sedimenty před 340 miliony let v období spodního karbonu vystaveny účinkům vyšších teplot a tlaků. Hmota vápence byla rekrystalizována, ovlivněna vrásněním a nakonec začleněna do komplexů okolních hornin ve formě těles čočkovitého tvaru.

Pestrá skupina moldanubika: je jedna ze tří horninových skupin moldanubika. Tvoří ji zejména pararuly s četnými vložkami krystalických vápenců, amfibolitů, kvarcitů a grafititických hornin. Nachází se v nadloží jiné soustavy hornin, které se souhrnně označují jako jednotvárná skupina, která tvoří převážnou část jednotky.

 
 

Nahoru

 

AMFIBOLIT

metamorfovaná hornina

Kutnohorsko-Svratecké krystalinikum

 

Mikrofotografie horniny
 polarizované světlo

Lokalita: Markovice u Chrudimi/Čáslavi(?)

GPS souřadnice: 49.8945408N, 15.4584592E

Mineralogické složení: hornina obsahuje především amfibol, živec plagioklas a deformované zelené pásky minerálů epidotové skupiny. Dalšími minerály jsou biotit, křemen a rudní minerály.

Geneze: amfibolit je metamorfovaná hornina, která vzniká přeměnou původně sopečných hornin bazického složení (45  52% SiO2, například bazalty-čediče) za podmínek nízko  střednětlaké metamorfózy při teplotách přibližně 500  700°C. Jsou nápadně tmavé šedozelené až zelenočerné barvy, někdy s viditelným páskováním.

Vznik horniny: zdrojovou horninou (protolitem) byl vulkanit nejasného původu a stáří. V období variské orogeneze byly tyto vulkanity spolu s ostatními horninami vlivem tektonických pohybů litosférických desek vtaženy do středních hloubek zemské kůry, kde byly přeměněny. (metamorfovány). Vrcholná fáze přeměn zasahuje do spodního karbonu před 340 miliony let.

Kutnohorské krystalinikum: je součástí kutnohorsko-svratecké oblasti, která lemuje severní a severovýchodní okraj moldanubika. Na rozdíl od něj prošlo nižším stupněm metamorfózy. Má pestrou horninovou skladbu: dvojslídné ruly, svory, kvarcity, amfibolity, erlány, migmatity, eklogity. V rámci této jednotky jsou také přítomna velká ložiska nerostných surovin známých například z okolí Kutné Hory..

 
 

Nahoru

 

MIGMATIT

metamorfovaná hornina

Monotónní skupina moldanubika

 

Mikrofotografie horniny
 polarizované světlo

Lokalita: Vanov u Jihlavy

GPS souřadnice: 49.2108908N, 15.4128736E

Mineralogické složení: biotit, živec, křemene, cordierit, sillimanit a granát. Akcesorické (doplňkové) minerály jsou zirkon, monazit, spinel a rudní minerály.

Geneze: migmatity jsou vysoce metamorfované horniny nejčastěji podobné rulám. Jeho struktura je typická střídáním tmavých a světlých partií (tzv. melanosomu a leukosomu).

Vznik horniny: původní hornina (protolit), ze které se migmatit vytvořil, byla proterozoického či spodnopaleozoického původu. Při variské orogenezi před přibližně 340 miliony let docházelo k rozsáhlé dekompresi (odnosem vrstev hornin v nadloží došlo ke snížení tlaku v zemské kůře) pohřbených hornin a k jejich natavení. Vzniklá tavenina granitového složení částečně unikla a vytvořila rozsáhlá plutonická tělesa, například moldanubický pluton. Zbytkový materiál, který nestačil uniknout se přeměnil v migmatit.

Monotónní skupina: tvoří převážnou část moldanubika a je tvořena především pararulami a migmatity. Tento horninový komplex je produktem přeměny sedimentárních hornin prachovcového až jílovitého charakteru s vložkami vápenců.

 
 

 

 

 

Nahoru

 

GRANIT

hlubinná magmatická hornina

Muskovit-biotitický

 

Mikrofotografie horniny
 polarizované světlo

Lokalita: Řasná u Telče

GPS souřadnice: 49.2152253N, 15.3782133E

Mineralogické složení: draselný živec, plagioklas, křemen, muskovit a biotit, jako doplňkové (akcesorické) minerály zirkon, monazit, apatit a rudní minerály (oxidy, sulfidy, silikáty barevných kovů či železa).

Geneze: granit neboli žula je kyselá hlubinná magmatická hornina složená z křemene, živců (alkalický živec, plagioklas), slíd a menšího množství tmavých minerálů. Struktura bývá středně zrnitá až hrubozrnná, někdy též porfyrická (s velkými vyrostlicemi živců) nebo drobnozrnná. Granity často tvoří rozsáhlá tělesa různého tvaru - žíly, pně, plutony.

Vznik horniny: pomocí metody izotopů U/Pb bylo stáří stanoveno na přibližně 327 milionů let (střední karbon). Oblast moldanubika se právě nacházela v období pokročilejší fáze variské orogeneze, kdy docházelo vlivem pohybu litosférických desek k nadzvedávání zemské kůry a tím i snižování geostatického tlaku v horninách. Výsledkem bylo roztavení metamorfovaných hornin v hloubce zemské kůry a nově vzniklé granitoidní magma stoupalo blíže k povrchu Země, kde následně utuhlo a vykrystalizovalo za vzniku rozsáhlého Moldanubického plutonu.

Moldanubický pluton: největší plutonické těleso Českého masivu. Nachází se na území jižních Čech, Vysočiny a zasahuje částečně do Bavorska a Rakouska. Vznikal v závěru variské orogeneze. Je tvořen celou řadou dílčích typů granitů (žul). Na našem území je nejrozšířenější granit eisgarnský, u nás nazývaný mrákotínský nebo číměřský - jedná se o střednězrnnou horninu s významným obsahem lehkých prvků vzácných zemin–La až Gd, Sc a Y). Hornina obsahuje tmavou i světlou slídu  a vyrostlice draselného živce.

 

 

 

 

Nahoru

 

GRANODIORIT

hlubinná magmatická hornina

Amfibol-biotitický granodiorit

 

Mikrofotografie horniny
 polarizované světlo

Lokalita: Kozárovice u Příbrami

Souřadnice GPS: 49.3327951N 14.710718E

Mineralogické složení: plagioklas, draselný živec, křemen, biotit amfibol. Uvnitř této středně zrnité horniny jsou enklávy - útvary odlišného složení bohatšího na tmavé minerály - amfibol a biotit. Jako akcesorické (doplňkové) minerály nacházíme zirkon, apatit a rudní minerály.

Geneze: granodiority společně s granity (žulami) jsou nejrozšířenější hlubinné magmatické horniny v zemské kůře. Podle typu výchozí hmoty pro vznik rozdělujeme granitoidy na S granitoidy, jejichž zdrojový materiál byl původně sedimentem či jeho metamorfním ekvivalentem (pararuly). I granitoidy jsou produktem částečného tavení starších magmatických hornin plášťového původu. M granitoidy jsou produkty přímé diferenciace magmatické hmoty svrchního pláště země, od které se odděluje granitová složka. Ta má menší hustotu než okolní hornina a proto stoupá zemskou kůrou z místa vzniku. H granitoidy jsou hybridní vzniklé kombinací výše uvedených způsobů.

Vznik horniny: magmatická hmota vykrystalizovala v amfibol-biotitický granodiorit v době před přibližně 345 miliony let v období spodního karbonu. Odhadujeme tak podle jeho pozice vůči okolním horninám. Vývoj horniny souvisel s existencí subdukční zóny v prostředí ostrovního oblouku v rané etapě variského vrásnění. Subdukční zóna se vyvinula při přibližování litosférických desek, tvořící jednotlivé části Českého masivu a následném podsouvání jedné pod druhou. Díky tomu se do hlubin zemské kůry dostalo množství původního povrchového horninového materiálu, který zde byl roztaven. Vzniklé magma pak stoupalo opět do menších hloubek, kde vykrystalizovalo. Tímto procesem vznikla významná geologická jednotka Českého masivu - Středočeský plutonický komplex.

Středočeský plutonický komplex: zaujímá rozsáhlou oblast mezi Říčany, Táborem a Klatovy. Má jihozápadní až severovýchodní orientaci a plochu více než 3 000 km2. Na své vnější straně hraničí s Tepelsko–Barrandienskou oblastí. Obsahuje celou řadu hornin od gaber, přes granodiority a tonality  po granity a durbachity. Plutonický komplex do svého prostředí vnikal v raných fázích variských orogenních procesů (před 354-340 miliony let) a krystalizoval v hloubce 2,5  10 km pod povrchem.

 
 

Nahoru

 

DURBACHIT

hlubinná magmatická hornina

Durbachit-Amfibol-biotitický melagranit

 

Mikrofotografie horniny
 polarizované světlo

Lokalita: Kamenná u Velkého Meziříčí/Třebíče

GPS souřadnice: 49.2768219N, 16.0678181E

Mineralogické složení: hlavní minerální složky jsou vyrostlice draselného živce, tmavá slída biotit, amfibol, dále plagioklas a křemen, akcesorické minerály: apatit, zirkon, monazit.

Geneze: jedná se o zvláštní typ hlubinné magmatické horniny typické velkým množstvím draselného živce a nízkým obsahem křemene. Plošný výskyt durbachitů na našem území je vázaný na prostor moldanubika, kde tvoří součást jednak středočeského plutonu (např. táborský, čertovo břemeno aj), nebo samostatné intruze (třebíčský a jihlavský pluton). Území moldanubika je množstvím durbachitových intruzí celosvětově unikátní.

Vznik horniny: durbachity vznikaly v úzkém časovém intervalu během kolize kontinentů při variské orogenezi díky mísení tmavých magmat bohatých na draslík, jež byly produktem částečného tavení svrchního pláště Země se světlými magmaty, které měly původ v zemské kůře.

Třebíčský pluton: je plutonické těleso trojúhelníkového deskovitého tvaru mezi Velkou Bíteší a Moravskými Budějovicemi. Představuje největší komplex durbachitů na světě. Převládají v něm horniny bohaté na tmavé minerály obsahující chemické prvky jako hořčík, draslík, rubidium, cesium, thorium a uran. Stáří krystalizace třebíčského plutonu bylo na základě měření izotopů U/Pb stanoveno na 340 milionů let (spodní až střední karbon).

 

 

 

 

 

Nahoru

 

Zpět na hlavní stranu