ÚVOD

Internetové stránky Geologického parku Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vznikly jako součást mé bakalářské práce. Jako cíl své diplomové práce jsem zvolil téma: “Tvorba a pilotní testování výukových materiálů pro Geologický park Přírodovědecké fakulty UK“. Byly vytvořeny edukační materiály a v období května a června 2015 proběhla jejich pilotáž. Po podrobném studiu  literárních zdrojů a po pracovních diskuzích s kompetentními vyučujícími jsem zvolil postup:

• Teoretická příprava před pretestem zaměřená na okruhy vyučovací látky, kterou pretesty obsahují.

• Pretest – zjištění úrovně znalostí před exkurzí.

• Exkurze v geologickém parku s předtištěnými pracovními listy.

• Posttest - zjištění úrovně znalostí po exkurzi.

Průběh pilotáže

Způsob provedení pilotáže pracovních listů vychází z odborných materiálů, které se zabývají studiem jednodenních školních aktivit a jejich vlivu na rozvoj znalostí žáků. Postup ale není závazný. Po domluvě s vyučující geologie ve škole, kde jsem absolvoval všechny své pedagogické praxe, proběhlo testování ve třídách druhého ročníku vyššího gymnázia, kam je předmět geologie dle ŠVP této školy zařazen.

Účastníci výzkumu

• 30 žáků vytvořilo experimentální skupinu, která pracovala s pracovními listy přímo v prostředí geologického parku.

• 24 žáků vytvořilo kontrolní skupinu, která pracovala s pracovními listy v počítačové učebně ve škole.

Příprava na pretest

Všichni účastníci pilotáže dostali před pretestem za úkol, aby si individuálně zopakovali následující okruhy vyučovací látky. Příprava byla na dobrovolné bázi a při vlastní pilotáži nebyla zohledněna.

• Vznik planety Země.

• Minerály a horniny.

• Dělení hornin podle způsobu vzniku, horninový cyklus.

• Stavba Země.

• Desková tektonika.

• Český masiv - stavba a vývoj.

Nahoru

Pretest

Obě zkoumané skupiny, experimentální i kontrolní, absolvovaly pretest v hodině geologie. Všechny pretesty jsem vyhodnotil podle bodování uvedeného u jednotlivých otázek.

Pracovní listy

Experimentální skupina - práce s pracovními sešity v geologickém parku

14 dní po pretestu absolvovala experimentální skupina exkurzi do geoparku s vytištěnými pracovními listy svázanými do desek. Principem byla skupinová práce. Každá skupina si zvolila mluvčího. Třicet žáků bylo rozděleno do 5 pracovních skupin. Každá skupina obdržela jeden sešit pracovních listů. Všechny skupiny měly za úkol zpracovat první dva listy v pracovním sešitu, které jsou věnované obecným geologickým informacím na úvodních informačních tabulích. Jednotlivým skupinám byla pak přidělena jedna geologická oblast Českého masivu v geologickém parku. Jedna skupina měla tedy za úkol zpracovat úkoly z úvodních tabulí a jedné přidělené geologické oblasti. Po uplynutí stanoveného času (přibližně 2-3 hodiny) se všechny skupiny sešly v altánku v areálu botanické zahrady , kde si nechaly zkontrolovat, správnost vypracovaných úkolů. Poté se skupiny vrátily do geologického parku. Mluvčí skupin přednesli informace, které načerpali při práci v přidělené oblasti. Ostatní měli za úkol si informace doplnit do svých pracovních listů. Výsledkem byly kompletně vyplněné pracovní sešity.  Po ukončení práce byly pracovní materiály vybrány a vyhodnoceny.

Kontrolní skupina - práce s pracovními sešity v počítačové učebně

Pro posouzení vlivu jednodenních školních akcí (exkurzí) je vedle experimentální skupiny zvykem vytvořit pro srovnání skupinu kontrolní. Náplň její práce se liší způsobem provedení. Kontrolní skupina pracovala v prostředí školy v počítačové učebně s internetovými stránkami na adrese www.parkgeo.cz. Žáci mohli též využít internetové vyhledávače, geologické encyklopedie a další zdroje informací.

• Kontrolní skupina byla rozdělena po dvou žácích k jednomu počitači (každou geologickou oblast vyplňovaly 2-3 skupiny).

• Každá skupina obdržela jeden sešit pracovních listů.

• Všechny skupiny měly za úkol zpracovat v pracovním sešitu první dva listy , které jsou věnované obecným geologickým informacím na úvodních informačních tabulích. Pro tento účel byly vstupní tabule promítány dataprojektorem na plátno, aby detaily na informačních tabulích byly čitelné.

• Po splnění úkolů si skupiny nechaly zkontrolovat své poznatky.

• Poté si žáci vyměnili informace, stejně jako u experimentální skupiny a doplnili si je do pracovních sešitů.

Výsledkem práce žáků v počítačové učebně byly vyplněné pracovní sešity. Po ukončení práce byly sešity vybrány a vyhodnoceny.

Posttest

Po experimentální fázi následoval opět po 14 dnech v hodinách geologie posttest. Obsahoval stejné otázky jako pretest, i když v jiném pořadí. Posttestu se účastnilo opět všech 54 žáků. Všechny posttesty jsem vyhodnotil podle bodování uvedeného u jednotlivých otázek.

Smyslem porovnání výsledků pretestů a posttestů bylo zjištění úrovně nabytých znalostí u experimentální i kontrolní skupiny.

Nahoru

Výsledky jednotlivých fází pilotáže

Pretest

U experimentální i kontrolní skupiny byly srovnatelné výsledky.

Práce s pracovními listy

U experimentální i kontrolní skupiny bylo vidět podobné pracovní nasazení při vypracovávání pracovních listů. Žáci dokázali pracovat ve skupině a bylo patrné, že tato činnost byla pro ně zajímavá a představovala vítané vybočení z „běžné frontální výuky“.

Posttest

Porovnával jsem dosažená bodová ohodnocení výsledků pretestů a posttestů u obou skupin. Aby se předešlo efektu mechanického zapamatování otázek z pretestu, bylo v posttestu pořadí otázek změněno, ale jejich obsah a forma zůstaly stejné. Výsledky byly  porovnány pomocí statistického SW.

Závěr

Prokázal se pozitivní vliv praktické zkušenosti, pozorování a přítomnosti žáků v geoparku oproti práci v počítačové učebně. Zejména v oblasti znalostí geologických oblastí Českého masivu a vlivu geologických procesů na charakter jednotlivých hornin dosáhli žáci experimentální skupiny lepších výsledků.

V celkovém porovnání znalostí v pretestu a posttestu dosáhli téměř všichni žáci obou skupin (experimentální a kontrolní) zlepšení a posílení svých znalostí z oblasti geovědních disciplin.

Nahoru

Na základě vyhodnocení výsledků pilotáže výukových materiálů vznikly konečné verze pretestu, pracovních listů i posttestu a jejich autorských řešení. Materiály se skládají z jednotlivých dvoulistů vhodných pro oboustranný tisk.

Pretest

Zadání pretestu

Zadání posttestu

Autorské řešení (posttesty mají pouze přehozené otázky - odpovědi jsou stejné)

Pracovní listy

Zadání kompletní

Autorské řešení

Sada pracovních listů se skládá z oboustranně tištěných listů k vyplňování:

• 2 listy slouží ke zpracování poznatků, které jsou uvedeny v textech na dvou informačních tabulích při vstupu do geoparku (řešení)

• 1 list s otázkami pro oblast saxothuringika (řešení)

• 1 list - otázky pro oblast moldanubika (řešení)

• 1 list - otázky pro oblast bohemika (řešení)

• 1 list - otázky pro oblast moravosilezika (řešení)

• 1 list - otázky pro oblast platformního pokryvu (řešení)

Sedm listů se může sepnout do pracovního sešitu nebo používat jednotlivě. Doporučuje se, aby dva pracovní listy ke zpracování poznatků z obou informačních tabulí při vstupu do geologického parku obdrželi všichni, neboť získané poznatky se využijí při vyplňování listů pro všechny další oblasti geologických jednotek. Pokud není dostatek času, týmy pak zpracují listy věnující se informačním tabulím a jen jednu oblast přidělené geologické jednotky. Po splnění úkolů informují skupiny o poznatcích ze své oblasti ostatní členy třídy. Všechny týmy pak mají kompletně vyplněné sešity.

Nahoru

Zdroje

Elkins, J.T. et Elkins N.M.L. (2007): Teaching geology in the field: Significant Geoscience Concept Gains in Entirely Field Based Introductory Geology Courses, Journal of Geoscience Education, vol. 55, p.126-132

Franke W. (2000) The mid-European segment of the Variscides: tectonostratigraphic units, terrane boundaries and plate tectonic evolution. In Franke W, Haak W, Oncken O, Tanner D (eds) Orogenic Processes: Quatification and Modelling in the Variscan Belt, Geological Society, London Special Publication 179.

King, Ch. (2008): Geoscience Education , an Oveview, Studies in Science Education, v.44, p.187-222

Orion N., Hofstein A. (1991):Factors which influence learning ability during a scientific field trip in a natural environment, Departement of Science Teaching, Weizmann Institute , Rehovot, Israel

Prokop P., Tuncer G., Kvasničák R. (2007): Short-term Effects of Filed Programme on Students´ Knowledge an Attitude Toward Biology: a Slovak Experience, Journal of Science Education and Technology, vol. 16, 3 June 2007

Sellman D., Bogner F. X. (2012): Climate Change Education – Quantitatively assessing the Impact of a Botanical Garden as Informal Learning Environment, Department of Biology Education , University of Bayreuth (2)

Sellmann D., Bogner F.X., (2012): Effects of a 1-day environmental education intervention on environmental attitudes and connectedness with nature, European Journal of Psychology of Education (1)